Kapaliny jsou, jak jistě všichni víme, rozděleny do čtyř základních tříd nebezpečnosti. Pro definování těchto tříd je nejprve potřeba vysvětlit pojem „bod vzplanutí“. Tím se rozumí nejnižší teplota, při které hořlavá látka za běžného tlaku vyvine tolik hořlavých par, že se ve směsi se vzduchem při krátkodobém přiblížení otevřeného plaménku krátce vzplanou, ale dále nehoří. Spálí se tedy jen právě vyvíjené páry, ale sama kapalina nevzplane.

I. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí do 21 °C, (např. aceton, benzín, líh)

II. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí nad 21 °C do 55 °C, (petrolej)

III. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí nad 55 °C do 100 °C (naftalen, fenol, hydrazin)

IV. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí nad 100 °C do 250 °C (většina olejů)

Některé kapaliny nám přeskakují mezi jednotlivými třídami podle toho, jaké mají přísady a jak byly vyrobeny. Ředidla mohou být v I.-II. třídě nebezpečnosti. Motorová nafta je většinou ve III. třídě, ale s příměsí nemrznoucích aditiv může být zařazena do II. třídy. Je proto nutné znát bezpečnostní list právě toho produktu a toho výrobce, který používáme. Bezpečnostní list je nositelem všech základních informací o látce, proto je potřeba ho mít k dispozici, abychom mohli určit nebezpečnost látky. Je na něm uvedeno samotné složení látky, pokyny pro hašení, první pomoc, postup při náhlém úniku látky a samozřejmě i zacházení s látkou a skladování.

Pravidla pro skladování hořlavých kapalin jsou definovány závaznou normou ČSN 65 0201. Mimo jiné je zde definováno kolik a jakých kapalin může být skladováno. Dozvíte se například, že když skladujete barvy v místě, kde provádíte i jejich nanášení, smí zde být uloženo pouze 50 l hořlavých kapalin.

Sklad hořlavých kapalin musí vždy tvořit samostatný požární úsek. Může v něm být uloženo do 250 l hořlavých kapalin, z toho 50 l I. třídy a 20l nízkovroucích kapalin. Sklady musí být vždy chráněny proti atmosférickým vlivům (uzemněny), odvětrávány a vybaveny proti případnému úniku kapalin například záchytnou vanou. Norma je vcelku rozsáhlá a členitá, proto se při zřizování skladu raději vždy poraďte se s odborníky.

Další základní podmínky pro skladování hořlavých kapalin nalezneme ve Vyhlášce č. 246/2001 Sb. Například zjistíte, že se hořlavé kapaliny nesmí skladovat ve sklepích a společných prostorách. Nebo že v garáži lze uložit maximálně 40 l paliva pro osobní a 80 l pro nákladní automobil (obsah nádrže se nezapočítává).