Možná nevíte, jak je nastavit, tak, aby to vyhovovalo jak vám, tak vašemu okolí. Není to však taková věda, jak se může zdát.

Co jsou to hranice?

Hranice je místo, kde se teprve můžeme setkat a vytvořit kontakt. Kontakt se světem, kontakt s někým druhým. Kontakt buď plodné seberealizace či příjemné blízkosti nebo naopak kontakt plný bolesti, neporozumění, konfliktu a nepřijetí. Bez hranic ztrácíme své já, osobitost i sebevědomí. Pokud jsou naopak zdravé, vzkvétá nejen dobrý pocit ze sebe sama, ale i naše vztahy. Naše hranice nás definují coby osobnosti. Když je dokážeme stanovit, dáváme tím sobě i okolí najevo, co jsme ochotni učinit, a co ne, co se nám líbí, co nikoli, a jak blízko jsme schopni pustit si ostatní k tělu.

Jak je nastavit?

Na počátku stojí téma, které už ode mne moc dobře znáte. A to je uvědomění se svých vlastních pocitů a potřeb z nich plynoucí. Jednoduše řečeno: V téhle situaci, se necítím komfortně, dobře, asi by pro mne bylo lepší z této situace buď odejít nebo si nastavit takové podmínky, aby mi v ní bylo lépe. To je takový univerzální a častý případ každého z nás. Samozřejmě umění asertivně „odejít“ je jedna možnost - nicméně ne vždy, nám situace odchod, byť slušný, dovoluje. A tak přichází na řadu právě ono nastavení hranic.

Za prvé: Vnímejte své potřeby a pozorujte své emoce

Pomohlo by vám, kdyby jste v té situaci nebyli sami? Vezměte si s sebou příště podporu. Vadí mi množství lidí, kteří na mě chaoticky mluví? Dejte tomu řád a definujte konverzaci vy - buďte v tomto ohledu proaktivní a jako první nastavte laskavě styl komunikace. Ptejte se sami sebe, co mohu udělat proto, aby mi v té situaci/kontaktu bylo lépe?

Využívejte techniky asertivní komunikace (chcete-li se o ní dozvědět více – kontaktujte nás). A uvidíte tu proměnu. Jedině bezpečný komunikační prostor může utvářet hranice, proto komunikujte. Nebojte se asertivně vyjednávat pro sebe lepší podmínky. Stoupne tak respekt nejen k vám, ale pocítíte i respekt sami k sobě.

Pevnost našich hranic se ukazuje především v kontaktu s druhými, jejich nastavení však probíhá v našem nitru. V tématu hranic se tak projevuje naše emoční inteligence, tedy schopnost, jak nakládáme se svými emocemi. Tedy jak je vnímáme, používáme a aplikujeme pro dosažení vlastních potřeb.

Jak tedy efektivně oddělit práci od osobního života?

Odpověď je velmi snadná

• organizace, přechodový rituál, čas pro sebe. To vše nám umožní bezpečně, a hlavně zdravě přejít pomyslný most ze zaměstnání směrem do osobního života a ráno zase zpět. Buďte k sobě laskavý - konec pracovního dne věnujte dokončení nezbytných úkonů - těch, které víte, že by Vám nedaly spát. Ukončete vše, čemu se už ten den nechcete věnovat, tím se vyhnete dohánění restů a mailů z domova. Pokud to jde, vypněte si po pracovní době mailové upozornění, či nastavte režim nerušit. Práci se můžete věnovat hned zase následující ráno. Dopřejte si přechodový rituál - čas, kdy se můžete naladit na to, co vás doma čeká. Například cesta autem ze zaměstnání, procházka z práce domů, sport nebo káva v oblíbené kavárně. Rozhodně budete v lepší náladě a rozpoložení po příchodu domů, což ocení nejen Váš nervový systém a psychika, ale také vaše rodina.