Chammurapiho zákoník (cca 1754 př. n. l.): První náznaky odpovědnosti 

Jedním z nejstarších písemných dokladů, který se zabývá bezpečností práce, je slavný Chammurapiho zákoník. Tento babylonský zákoník, vytesaný do kamene, obsahoval ustanovení, která se nepřímo dotýkala bezpečnosti, zejména ve stavebnictví.

Například:

1. Zákon 229: "Jestliže stavitel postavil pro někoho dům a nepostavil jej pevně, a dům, který postavil, se zřítil a zabil majitele domu, bude tento stavitel usmrcen."
2. Zákon 230: "Jestliže zabil syna majitele domu, bude usmrcen syn tohoto stavitele.
3. Zákon 231: "Jestliže zabil otroka majitele domu, dá majiteli domu otroka za otroka."

Tyto zákony, i když kruté podle dnešních měřítek, demonstrují ranou formu odpovědnosti za škody způsobené nedbalostí. Cílem bylo odradit od nekvalitní práce a chránit tak životy a majetek. Nešlo o systematickou prevenci, ale spíše o trest za následky.

Starověký Egypt a Řecko: Praktická opatření

I v dalších starověkých civilizacích, jako byl Egypt a Řecko, existují důkazy o snaze chránit pracovníky. Při stavbě pyramid se například používaly rampy a lešení, i když jejich bezpečnost byla pravděpodobně omezená. Řecký lékař Hippokrates popsal nemoci spojené s těžbou a zpracováním kovů, čímž položil základy pro pozdější studium nemocí z povolání.

Středověk a raný novověk: Cechy a první regulace

Ve středověku hrály důležitou roli cechy, které stanovovaly pravidla pro učně a tovaryše, včetně některých aspektů bezpečnosti. S rozvojem průmyslu v raném novověku se objevily první specifické regulace, například v hornictví, kde byla rizika obzvláště vysoká.

Od Chammurapiho zákoníku k dnešním komplexním systémům BOZP uplynula dlouhá doba. Zákony starověkého Babylonu představují pouze raný, primitivní náznak odpovědnosti za bezpečnost. Skutečný rozvoj BOZP, jak ji známe dnes, nastal až s průmyslovou revolucí a následným bojem za práva pracujících. Nicméně, i tyto starověké příklady ukazují, že ochrana života a zdraví při práci byla důležitá pro lidstvo od nepaměti.