Z hlediska psychologie práce stres oslabuje schopnost soustředění a snižuje pozornost - to již známe a víme. Člověk pod tlakem má tendenci jednat zkratkovitě, impulsivně, spoléhat na rutinu a obcházet předepsané postupy, aby práci dokončil rychleji. Může také jednat pod vlivem emocí - například pod vlivem podráždění, vzteku, úzkosti či naopak může být apatický. V takových situacích roste pravděpodobnost chyb a nehod. Dlouhodobý stres navíc snižuje motivaci k dodržování pravidel, protože zaměstnanci ztrácejí zájem o bezpečné chování a zaměřují se pouze na výkon. Výzkumy mluví také o tzv. „zvykovém chování“ - lidé se při stresu často vrací k naučeným, ale někdy nebezpečným rutinám.

Model pracovního stresu ukazuje, že nejrizikovější jsou situace, kdy jsou vysoké nároky v práci spojeny s nízkou možností kontroly. Zaměstnanec má málo prostoru ovlivnit svou práci a tím roste jeho pocit bezmoci a napětí. Takové prostředí často podporuje vznik chyb i porušování bezpečnostních předpisů.

Jak toto eliminovat a těmto situacím předcházet?

Z hlediska prevence je důležité vytvářet podmínky, které stres snižují a naopak podporují otevřenou komunikaci. Zaměstnavatelé by měly pečovat o duševní pohodu zaměstnanců, poskytovat realistické pracovní cíle a školit vedoucí pracovníky v rozpoznávání příznaků přetížení. Důležitou roli má i podpora psychologické bezpečnosti - tedy vytváření takového prostředí, kde se lidé nebojí upozornit na chyby či rizika.

Je důležité zmínit, že pracovní stres není pouze osobním problémem jednotlivce, ale také bezpečnostním rizikem pro celou firmu či pracoviště. Nejen, že roste riziko pracovních úrazů a nehod, ale objevit se může i závažná chybovost v oblastech s tzv. vysokou kognitivní zátěží jako je doprava, výroba či zdravotnictví. Efektivní systém BOZP by proto měl zahrnovat i opatření zaměřená na prevenci stresu a podporu duševní pohody. Protože psychologická bezpečnost je základem bezpečné práce. Zaměstnanci pracující pod tlakem či ve stresu totiž inklinují spíše k neochotě hlásit chyby či nedostatky.

Prevencí může být určitě zlepšení organizace práce, školení vedoucích pracovníků v rozpoznávání stresu, zavedení programů podpory duševního zdraví, podpora otevřené komunikace o chybách a bezpečnostních rizikách. Nezanedbatelnou součástí je však i péče o jednotlivce. A sice skrze trénink zvládání stresu, rozvoj osobní odpovědnosti a bezpečnostního uvědomění a také podpora týmové spolupráce.

Zjistěte víc o našich službách zaměřených na psychologii v BOZP v sekci Služby - BOZP - Psychologie a BOZP.